Kovářovic Kačenka

Začátek textu

V Noutonicích byl kovář, a znalo ho tam každé dítě. A jak ho neznat? Ten vysoký, černý, umouněný muž — koženou zástěru před sebou, z pravé kapsy mu visí ženglička u pytlíku na tabák a celý den kouří. Když ho dítě jen jednou uvidí, musí si ho pamatovat. Však také těch dětí stojí celý boží den před kovárnou, jakoby je tam rodiče posýlali do školy, a vsadil bych se, že je tam dětem veseleji, nežli ve škole. Kovář mlátí do železa, jakby je chtěl rozmlátit, že jiskry z něho lítají na půldruhého sáhu. Jak vesele to zvoní! Zvlášť když mu přijde syn na pomoc — tu to jde do taktu, jakby každou ránu odměřil. Děti stojíce opodál v půlkruhu, s podivením se dívají na kovářovu sílu.